Altajský kůň
18. 7. 2014
O Altajském koni
Další jména jsou Altaiskaya nebo také anglicky Altai či rusky Altajskaja lóšaď.
Exteriér
Hlavu nemá ani dlouhou ani krátkou a hrubou.
Krk jepoměrně masivní.
Záď je svalnatá, silná a mírně zkosená.
Hřbet je dlouhý.
Hřebci mívají obvod hrudníku okolo 165 cm, u klisen je to přibližně 160 cm.
Nohy jsou krátké, ale pevné.
Obvod holeně se pohybuje kolem 18,7 cm u hřebců a 17,2 cm u klisen.
Kopyto je pravidelné a velmi odolné.
Častou vadou bývá špatný sklon hlezna a strmá spěnka.
Dlouhá (v zimě až 3 cm) a ne zrovna hladká srst může mít prakticky jakoukoli barvu (oblíbený je leopard/hermelín).
Ocas a hříva je dlouhá a hustá.
Altajští hřebci jsou vysocí asi 137 cm, klisny 131 cm (Někteří jedinci přesahují obvyklou výšku až o 10 cm! Je to pravděpodobně kvůli "přimíchání" krve jiných větších ruských plemen).
Povaha
Jsou to odolní a skromní koně, kteří jsou uzpůsobeni k pobytu na pastvě po celý rok bez dodávaného krmiva. Krmivo dostávají v zimě pouze koně, kteří přes toto období pracují.
Historie
Altajský kůň pochází ze Sibiřského pohoří Altaje (konkrétně ze severní části). Dnes je to Republika Altaj (patří do Ruské federace). Altajský kůň patří do skupiny koní mongolských a za jeho předka považujeme koně Převalského. V Pazyryku se našly hroby staré miimálně 2300 let. Zde se našli i koňské kostry pravděpodobně altajského koně nebo nějakého velice podobného koně.
Jak jsem již zmínila výše někteří koně jsou až o 10 cm vyšší, protože se začal křížit s většími ruskými plemeny (donský kůň, ruský klusák, …). Toto se dělo na začátku 20. století. A proč jen někteří? V 70. letech stejného století se začal altajský kůň "kontrolovat" . Vybralo se okolo 680 klisen, který se následně staly chovnými.
V Horním Altaji se najdou ještě stáda naprosto čistých altajských koní.
Využití
Altajský kůň se využíval převážně jako soumar (díky jeho původu-horský kůň z Altaje-unese až 150 kg těžká břemena a snadno se pohybuje po špatném terénu.
Nyní se chov altajských koní zaměřuji na tři věci.
Ta první věc je udržet altajského koně co v nejpůvodnějším stavu.
Druhý chov kříží altajského koně s koněm buďonovským za účelem vyšlechtit dobrého jezdeckého koně.
Třetí chov se bohužel zaměřuje na koně určené na jatka. S tímto úmyslem se kříží s chladnokrevníky.
V některých částech světa se chová i na mléko.
Hodí se také zemědělcům nebo do tahu.
Ze zimní srsti těchto koní se dělají velmi ceněné kabáty (výše zmíněno: zimní srst může být až 3 cm dlouhá).
Chody
U některých koní je vrozený mimochod.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář